Jaký je rozdíl mezi brněnskými sociálními a občanskými demokraty

Brněnská radnice se stále více vrací do kolejí spolehlivě vyjetých soudruhy z předchozí vládnoucí koalice. Děláme, co jsme vám slíbili a pokud ne, pak platí pravidlo číslo jedna.

V únorovém čísle Brněnského metropolitanu nás na str. 2 redaktor ukrytý pod zkratkou (ik) informuje, že grémium projektu přestavby ŽUB se rozhodlo pokračovat v územním řízení bez zakomponování rychlodráhy - potěmkinovské vesnice, která by pomohla udržet iluzi zachování nádraží v centru. V soudružském duchu je konstatováno, že všichni partneři svorně hledí vpřed, maje za cíl blaho občanů v podobě odsunutého nádraží. Slovo dostává i vedoucí odboru územního a stavebního řízení, která územko spolu s úřednicemi ze stavebního úřadu Brna-střed zprackala tak katastrofálně, že jinde by ji vyhodili beze slova a na hodinu. (Neznám jediný racionální důvod, proč by měla paní vedoucí ještě setrvat na svém místě.)

Kromě lidovců byli dnes vládnoucí brněnští politici voleni od mnohých Brňanů i kvůli příslibu moderního nádraží v centru. Přestože většina lidovců, a podle průzkumů i jejich voličů, nesouhlasila a nesouhlasí s odsunem, jejich tehdejším ministrem Šimonovským dané slovo drželi. Až do okamžiku, kdy se na světě - vlastně na brněnské radnici - objevily závěry srovnávací multikriteriální analýzy, které upozornily na fatální průšvihy v projektu odsunu. Z nich v podstatě vyplývalo, že odsunuté nádraží je předražená blbost na kvadrát, která nemá ekonomické ani společenské opodstatnění.

Nebyli by to lidovci schopní přežít v každé vládě a na každé radnici, kdyby zakrátko nepřišli s řešením hodným zesnulého předáka Luxe. Dáme průchod odsunutému nádraží, ale železnici přivedeme dvojkolejku zpět do centra, aby lidi mohli jezdit, kam chtějí. Z nádraží bude zastávka a samotné nové nádraží bude a místě, které vyhovuje stavební, realitní a developerské lobby. Onderka se rychlodráze bránil zuby nehty, ale lidovci s pomocí zelených na něj nastoupili zcela kategoricky. Onderka správně pochopil, že slibem nezarmoutí a v dubnu 2008 vědomě nechal do programového prohlášení Rady města Brna, v jejíž čele stojí, vepsat větu, že Rada "učiní všechny potřebné kroky k realizaci přestavby železničního uzlu, zohlední přitom doporučení pracovní skupiny pro optimalizaci projektu s cílem využít stávajícího železničního nádraží jako jedné ze zastávek na páteřních trasách regionální dopravy". Smutnou realitou těchto dní je, že se tak nestalo.

Není to poprvé, kdy sociální demokrat Onderka nesplnil, co slíbil svým koaličním partnerům. Paradoxně právě programovým prohlášením došlo k porušení závazku z koaliční smlouvy. Tam si sociální demokraté, zelení, lidovci a "zlatuškovci" ohledně projektu přestavby ŽUB slíbili, že "realizována může být jen taková varianta u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti". Právě v těchto dvou parametrech to ve srovnávací analýze zcela suverénně vyhrála centrální varianta přestavby ŽUB. O podpoře veřejnosti té které varianty není třeba od referenda pochybovat. 86 % hlasujících pro nádraží v centru je více než drtivá většina.

Zvláštní je, že od lidovců a zelených není slyšet proti druhé Onderkově zradě ani slovo.

Zelený náměstek Ander se sice lehce ohradil, ale nepoužil argument závazku z Programového prohlášení rady. Asi nechce jako správný submisivní partner dráždit svého "dominátora".

A Zlatuškovci? Ještě předtím, než se konalo zmiňované grémium, poslal radní Zlatuška do redakce Brněnského metropolitanu článek Rozsudek dává vlakovému nádraží šanci, zveřejněný v témže čísle na téže straně jako odsouvací propaganda, ve kterém se nekonkrétně staví za nádraží v centru. Přestože jej primátor měl zcela jistě k dispozici ještě před grémiem, nebral ani na kolegu Zlatušku ohled.

Závěrů z vývoje situace lze vyvodit hned několik. Koaličním partnerům, které sociální demokraté odsunuli na vedlejší kolej, nemá cenu se posmívat. Pokoření, které jim dal zakusit primátor Onderka je značné. Pokud se zelení a zlatuškovci, kteří šli do voleb s nádražím v centru jako slibem No.1, sami neohradí, volič si o ně už ani kolo neopře.

Vnímavý Brňan však může ve vývoji spatřovat jednu z mnoha postupně objevujících se indicií, proč po příštích komunálních volbách bude v Brně vládnou velká koalice. On totiž mezi sociálními a občanskými demokraty není až zas tak velký rozdíl a stále více v obsahu i stylu politiky je spojuje, než rozděluje.

Konec brněnské koalice? díl II.

A je to tady!

V boji o zapracování tzv. městské rychlodráhy zvítězil silnější, tedy primátor Onderka nad zelenými. Grémium ŽUB se dnes usneslo, že územní řízení bude pokračovat beze změn. Martin Ander k tomu vydal krátkou tiskovou zprávu, ve které však nezmiňuje, jaký další postup zelení s ohledem na porušení programového prohlášení ze strany ČSSD zvolí.

Znova tedy zopakuji možné důsledky: Buď si zelení, poté co ustoupili od prosazování nádraží v centru, zachovají zbytky důstojnosti - protože tohle se jinak než porážkou v boji o prosazení rychlodráhy se výsledek nedá nazvat - a z koalice odejdou. Nebo v koalici setrvají a budou mít jako radniční "vládní" strana na hlavě veškeré politické důsledky, které z odsunu vyplývají. Jejich úděl jim nezávidím.

Martine, Jano, Davide: good luck!

Zmíněnou tiskovou zprávu přetiskuji:

Tiskové vyjádření Strany zelených k závěrům jednání Grémia ŽUB

pátek 30. ledna 2009

Přestavbu ŽUB ohrožuje neochota řešit chyby

V reakci na závěry dnešního jednání Grémia přestavby ŽUB za brněnské zelené uvádí Martin Ander, náměstek primátora a místopředseda SZ následující:

"Na situaci, která nastala po rozhodnutí soudu zrušit územní rozhodnutí na přestavbu železničního uzlu, nereaguje Grémium adekvátně. Místo vyjádření ochoty k nápravě chyb, přijali partneři projektu usnesení, že se vší rozhodností budou pokračovat v projektu podle původních plánů, bez jakékoliv snahy o nápravu a zlepšení. Musím bohužel konstatovat, že pokud projekt modernizace brněnské železnice v tuto chvíli něco ohrožuje, pak je to především neochota napravovat chyby, které v projektu učinilo minulé vedení brněnské radnice."

Brněnský deník: Studie měla být hotová dávno

Dnes mi vyšel v Brněnském deníku Rovnost komentář k zahájené technicko-ekonomické studii na tzv. městskou rychlodráhu. Není vyloučeno, že celá studie tohoto Potěmkinovského projektu vyjde vniveč, protože primátor Onderka se zásadně brání začlenění rychlodráhy do staronového územního řízení, aby neztratil (byť jen čistě) hypotetickou možnost na získání podpory z EU-fondů. Bláhový ovšem netuší, že tento projekt - a kdyby bylo nakrásně pravomocně nabyté územko včas - stejně nemá na DG Regio pražádnou šanci. Takový je náš stínový ministr dopravy ;-)

A teď už slíbený komentář.

Studie měla být hotová dávno

Brněnský deník, 23.01.2009

Studie technické proveditelnosti takzvané městské rychlodráhy, kterou město nyní zadává ke zpracování, měla být již dávno hotová. Idea propojení odsunutého nádraží s centrem je na stole již od podzimu předloňského roku a loni na jaře se v programovém prohlášení koalice výslovně zavázala tuto variantu realizovat. Paradoxně přesto, že žádný projekt nebyl na stole a nikomu nemohly být známy parametry a z nich vyplývající vlastnosti a rizika, například v podobě vyvolaných nákladů a otázek kolem jejich financování.

Teprve nyní se město rozhoupalo k vytvoření a zveřejnění zadání studie. Rychlodráha, tak jak byla odborníkům z koalice Nádraží v centru od prezentována samotným autorem idey, se nutně bude potýkat se zásadním problémem. Vychází totiž z koncepčně špatné úvahy - navazuje na projekt neefektivního a drahého odsunu nádraží. Většina cestujících z dálkové vlakové i autobusové dopravy bude nucena při cestě do centra ke zdržujícímu přestupu do regionálních vlaků, tedy pokud se nebudou chtít 'projít' nebo si objednávat taxíka.

Pro dálkovou dopravu, která je nejsilnější na trase Praha- Brno, to znamená úplnou ztrátu konkurenceschopnosti proti cestování po dálnici. V kombinaci s nutností problematického zapojení vysokorychlostní tratě (VRT) v nejzatíženějším směru od Prahy do úvratě (vlaky najíždějí do
nádraží čelem a pak z něj 'vycouvávají') to znamená vysokou pravděpodobnost hraničící s jistotou, že VRT vůbec nepovedou přes brněnské nádraží, ale budou nás míjet bez zastavení. Také není jisté, zda rychlodráha poskytne dostačující kapacitu pro všechny příměstské spoje.

Přinejmenším je jasné, že rychlodráha bude mít svůj kapacitní limit, který znemožní další rozvoj regionální vlakové dopravy. Negativní důsledky se pak přenesou do celého integrovaného dopravního systému. V každém případě bude takový systém velmi citlivý na zpoždění, která se budou následně řetězit a sčítat do konce denní špičky. Mnoho lidí také odradí prodloužení cestování z některých směrů. Rychlodráha také znamená nutnost nakoupení nových typů vlaků pro regionální dopravu, které zvládnou sklon čtyřicet promile mezi odsunutým a centrálním nádražím; potřebných pět miliard však kraj nezvládne zajistit, pokud by se rapidně nezvýšila cena jízdného. To by však vedlo k dalšímu poklesu počtu cestujících.

Závěr je jednoduchý: rychlodráha je zhruba stejně špatná jako 'čistý odsun', a proto také nemůže získat podporu z fondů Evropské unie. Je na čase, aby brněnští radní přestali věřit na zázraky. Praktickou i ekonomickou výhodnost přestavby uzlu s novým nádražím v centru prokázala nezávislá multikriteriální analýza, kterou sami před dvěma lety zadali.

Svatopluk Bartík, autor je zastupitelem městské části Brno-střed

Konec brněnské koalice?

Dnes médii proběhl výstup ze včereší tiskovky zeleného náměstka brněnského primátora Martina Andera k rozsudku, kterým soud zrušil územko na odsun nádraží.

Už dříve, poté co brněnská SZ změnila názor na nádraží v centru, Martin Ander jasně deklaroval, že tzv. rychlodráha musí být součástí celého projektu přestavby ŽUB. Že to nebude mít snadné bylo zjevné z vystupování jeho hlavního radničního partnera. Primátor Onderka jasně říkal, že kvůli možnému zdržení se rychlodráha nezačlení do projektu přestavby železničního uzlu Brno, ale bude na ni navazovat později. Když pominu že logicky i logisticky takový přístup nedává pražádný smysl, je Anderova a Onderkova deklarace v jasném rozporu.

Co z toho vyplývá: radniční koalice má problém. Sama je jen jedním ze spoluinvestorů projektu ŽUB, ale docela klíčovým. Neshoda v koalici však pro projekt samotný nemusí znamenat problém. S podporou ODS dokáže Onderka své radniční partnery přehlasovat v zastupitelstvu. Prosazování pokračování územního řízení bez rychlodráhy by také znamenalo porušení ještě ani ne rok starého programového prohlášení. A jsme u důsledků politických - pokud by i za tohoto stavu SZ zůstávala nadále v koalici, ztratí zbytky důvěry i u tvrdého jádra svých voličů. A pokud zelení z koalice odejdou, budou Onderkou označeni za rozbíječe koalice a po volbách můžeme se stoprocentní jistotou počítat s koalicí podle krajského vzoru - tedy s velkou koalicí.

Na druhou stranu začleňování rychlodráhy do podkladům k úzenímu řízení by nutně znamenalo další značné pozdržení zahájení řízení. Časový "napnelismus" by šel již za hranu teoretických možností žádosti o spolufinancování z evropských fondů.

A u evropských fondů stejně vše skončí; ať už ŽUB ve variantě s čistým odsunem nebo s odsunem a navazující rychlodráhou. Oba projekty nesplňují základní parametry, které Brusel požaduje, aby mohl financování z daného fondu spustit.

Ať už se radnice vydá jakýmkoliv směrem, skončí zakrátko veškeré plánování stopkou z Bruselu. Podmínky, které musejí předkládané projekty splnit jsou známy a analýza jejich splnění či nesplnění pro stávající kvalitu projektu je jednoduchá. Vynakládání jakéhokoliv usíli, jak podle scénáře diktovaného Onderkou tak navrhovaného Anderem, je marné a z hlediska nakládání s veřejnými prostředky zcela špatné.

"Brno: nádraží v odsunu" v časopise A2

Zítra, ve středu 7. ledna, mi ve čtrnáctideníku A2 vychází rozsáhlý článek reflektující aktuální vývoj v postoji brněnské SZ k největšímu dopravnímu projektu - přestavbě železničnío uzlu.

Brno: nádraží v odsunu

Jak dopadla jedna mohutná občanská iniciativa

Někdejší činovníci brněnské občanské koalice Nádraží v centru odsunuli v letošním roce vlastní sliby voličům do vozovny a samotné nádraží pryč z centra. Jeden z jejich bývalých kolegů přináší výkaz zisků a ztrát nejmasovějšího občanského hnutí v polistopadové éře města Brna.

V první polovině prosince zveřejnil brněnský krajský soud zprávu, že ruší dva roky staré územní rozhodnutí na 2. až 6. etapu přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB), které mělo umožnit jeden z největších investičních záměrů z veřejných zdrojů v novodobých dějinách jižní Moravy – přemístění hlavního vlakového nádraží z centra o kus dál. Toto rozhodnutí soudu sice může plány na stavbu mírně zkomplikovat, hlavní slovo tu však mají politici. A to ti, které na jejich místa vynesla občanská iniciativa proti rušení nádraží v centru Brna. Oni však své někdejší postoje a sliby vyměnili za podivnou politickou dohodu.

Jak vzniká hnutí

Na přelomu let 2003/2004 jsem jako čerstvý člen Strany zelených stál u zrodu a aktivit občanské koalice, která si vytkla za cíl prosadit modernizaci vlakového nádraží v centru, nikoli na místě kilometr vzdáleném, kdesi v záplavovém území. Využili jsme všemožných prostředků, včetně odvolání proti územnímu rozhodnutí, jež bylo nakonec před Vánoci 2008 po dvou letech soudem zrušeno. Také se nám podařilo prosadit dva hlavní bojovníky do nové brněnské městské koalice.

Hlavní výsledky našeho snažení jsou asi celostátně známy. Na jaře 2004 proběhla masová petice za referendum o přesunu ná­draží; v létě 2004 jsme byli svědky obstrukce radnice při jeho vyhlašování; v říjnu 2004 konečně vyhlášené referendum přineslo tento výsledek: 25procentní účast, 86 procent hlasů pro nádraží v centru. Poté radnice přitvrdila propagandu na odsun budovy. V listopadu 2004 se však stoupenci nádraží v centru, zelení, dostávají poprvé (a zatím naposledy) do krajského zastupitelstva. V září 2006 jsme představili kompletní projekt přestavby ŽUB s nádražím v centru. V říjnu 2006 pak strany podporující nádraží v centru posílily v komunálních volbách o 20 procent.

Přeměna aktivistů v politiky

U zmíněných volebních úspěchů stojí za to se zastavit. Občanská koalice byla od počátku silně personálně propojena se Stranou zelených. Kromě nezávislých ekologů – za všechny jmenujme tehdejšího šéfa Hnutí DUHA Martina Andera nebo Mirka Patrika z Dětí Země – byla přirozeně infikována zelenými straníky: patřila k nim městská zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová, dopravní expert Martin Robeš a mnozí další. Proto bylo logické, že odpor proti odsunu nádraží použili zelení jako hlavní volební téma v krajských (se ziskem 5 procent hlasů) a později i v komunálních volbách (zisk 12 procent) a s hesly „stop odsunu“ a „volby jsou referendem o nádraží“ viditelně zabodovali.

Občanská koalice se před dvěma lety rozhodla k neobvyklému kroku. Za peníze svých členských organizací vstoupila do předvolební kampaně s masivní podporou stran, které deklarovaly zájem na modernizaci nádraží v centrální poloze. V kampani za zhruba milion korun dostali kromě zelených podporu také sociální demokraté­ (nejednotně a vlažně podporující centrální variantu) a nestranická kandidátka „Brno 2006 – tým Jiřího Zlatušky“. Jak jsem uvedl, tyto strany obdržely nečekaně mnoho hlasů na úkor ODS, lidovců a komunistů, kteří podporovali odsun.

V době, kdy zelení utvořili (na podzim 2006) městskou koalici s ČSSD, Zlatuškovým Brnem ’06 a lidovci, vyvrcholilo vydáním
územního rozhodnutí zřejmě největší­ tuzemské územní řízení na soubor jednoho tisíce a šesti set staveb, představující­ odsun nádraží. Nově zvolený náměstek primátora pro rozvoj Martin Ander s radní Janou Drápalovou vyjednali do koaliční smlouvy ohledně nádraží nadějná pravidla: „Naším cílem je funkční systém železniční dopravy s moderním nádražím. Budeme dbát na to, aby projekt přestavby železničního uzlu získal maximální finanční podporu z evropských fondů i veřejných rozpočtů. Realizována může být jen taková varianta, u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti.“ Během necelého roku byla na objednávku radnice provedena srovnávací multikriteriální analýza, jejíž závěr vyzněl pro modernizaci současného nádraží.

Potěmkinova rychlodráha

Nyní dal také ekologům z občanské koalice Nádraží v centru za pravdu i soud (zatím není jasné, do jaké míry, protože nebylo zveřejněno znění rozsudku). Odsun nádraží se tak zpozdil o dva roky. Pro investora ale nebude nakonec složité vyjít podmínkám soudu vstříc a doplnit podklady pro nové územní řízení. Mezitím projektování odsunu stejně nabralo další zpoždění. O konečném výsledku však nerozhoduje soud. Pravomoc určovat podobu veřejných investic mají v rukou politici.

A ti, včetně zelených, dnes přes jednoznačný závěr odborného srovnání podporují odsun nádraží s jakousi kosmetickou úpravou, která vytváří dojem, že nádraží v centru zůstane. Tato potěmkinovská vesnice vešla ve známost pod názvem „městská rychlodráha“. V reakci na závažné výtky autorů odborné analýzy k projektu odsunu nádraží přišel jeden z lidoveckých politiků s nápadem vést z odsunutého nádraží dvojkolejnou trať do míst současného vlakového nádraží.

Právě zelení do koaličního prohlášení prosadili závazek, že všechny větší stavby předem projednají s veřejností, a dokonce že „o zásadních otázkách rozvoje města vyhlásí referendum, jehož výsledkem se bude koalice řídit“. Fakt, že o otázce budoucí polohy nádraží v centru se už referendum konalo, je nyní ignorován a zelení vyjednavači koaličního programu navíc neinformovali ani členy vlastní strany a rovnou kývli na odsun nádraží s podmínkou, že „zohlední doporučení pracovní skupiny pro optimalizaci projektu s cílem využít stávajícího železničního nádraží jako jedné ze zastávek na páteřních trasách regionální dopravy“ (Programové prohlášení Rady, duben 2008). Veřejnosti dodnes radnice k městské rychlodráze nic neřekla.

Projekt městské rychlodráhy byl odborné skupině koalice Nádraží v centru prezentován šéfem dopravní komise Rady města Brna Josefem Veselým. Na základě této prezentace experti občanské koalice zásadně zpochybnili realizovatelnost projektu při zachování autorových představ o jejích parametrech. Upozorňují na zcela zásadní koncepční nedostatky, které i v případě, že se naplní jen zčásti, činí z rychlodráhy úplný paskvil.

Jako člen SZ jsem napnul síly a snažil se hned na květnové městské konferenci upozornit na všechny „omyly“ a možné budoucí důsledky. Marně. Radní před straníky svůj postup obhájili a prosadili si dodatečný souhlas. Stejně skončilo prosincové jednání krajské konference.

Hlavní důvod, kterým nynější náměstek primátora Martin Ander ospravedlňuje obrat o takřka 180 stupňů, je prý obava z toho, že bez snahy zelených a lidovců by nezůstala ve hře ani ta městská rychlodráha. To je zřejmě pravda. Dosud ale není známo, zda je rychlodráha vůbec stavebně proveditelná a zda je aspoň o píď lepším řešením než prostý odsun.

Zelení, kteří nyní nesou odpovědnost za brněnskou koaliční politiku, brutálně selhali při plnění principiálních slibů voličům. Otevřenost směrem k veřejnosti se změnila v zamlžující propagandu, místo racionálního přístupu k rozvoji města probíhá čiré politikaření a ze slibu o svědomitém nakládání s veřejnými prostředky zbyl submisivní postoj vůči silnějšímu koaličnímu partnerovi.

Příčinu fiaska někdejších občanských aktivistů při ostrém nasazení do politického terénu je pro mě těžké najít. Bezpochyby však jde o osobní etické selhání, z něhož mohou vyvodit závěry už jen voliči – když už tu rezignovala městská i krajská stranická organizace. Mně osobně nezbylo než rezignovat na brněnskou Stranu zelených.

Autor je bývalý člen občanské koalice Nádraží v centru a zastupitel městské části Brno-střed.