Brněnský deník: Studie měla být hotová dávno

Dnes mi vyšel v Brněnském deníku Rovnost komentář k zahájené technicko-ekonomické studii na tzv. městskou rychlodráhu. Není vyloučeno, že celá studie tohoto Potěmkinovského projektu vyjde vniveč, protože primátor Onderka se zásadně brání začlenění rychlodráhy do staronového územního řízení, aby neztratil (byť jen čistě) hypotetickou možnost na získání podpory z EU-fondů. Bláhový ovšem netuší, že tento projekt - a kdyby bylo nakrásně pravomocně nabyté územko včas - stejně nemá na DG Regio pražádnou šanci. Takový je náš stínový ministr dopravy ;-)

A teď už slíbený komentář.

Studie měla být hotová dávno

Brněnský deník, 23.01.2009

Studie technické proveditelnosti takzvané městské rychlodráhy, kterou město nyní zadává ke zpracování, měla být již dávno hotová. Idea propojení odsunutého nádraží s centrem je na stole již od podzimu předloňského roku a loni na jaře se v programovém prohlášení koalice výslovně zavázala tuto variantu realizovat. Paradoxně přesto, že žádný projekt nebyl na stole a nikomu nemohly být známy parametry a z nich vyplývající vlastnosti a rizika, například v podobě vyvolaných nákladů a otázek kolem jejich financování.

Teprve nyní se město rozhoupalo k vytvoření a zveřejnění zadání studie. Rychlodráha, tak jak byla odborníkům z koalice Nádraží v centru od prezentována samotným autorem idey, se nutně bude potýkat se zásadním problémem. Vychází totiž z koncepčně špatné úvahy - navazuje na projekt neefektivního a drahého odsunu nádraží. Většina cestujících z dálkové vlakové i autobusové dopravy bude nucena při cestě do centra ke zdržujícímu přestupu do regionálních vlaků, tedy pokud se nebudou chtít 'projít' nebo si objednávat taxíka.

Pro dálkovou dopravu, která je nejsilnější na trase Praha- Brno, to znamená úplnou ztrátu konkurenceschopnosti proti cestování po dálnici. V kombinaci s nutností problematického zapojení vysokorychlostní tratě (VRT) v nejzatíženějším směru od Prahy do úvratě (vlaky najíždějí do
nádraží čelem a pak z něj 'vycouvávají') to znamená vysokou pravděpodobnost hraničící s jistotou, že VRT vůbec nepovedou přes brněnské nádraží, ale budou nás míjet bez zastavení. Také není jisté, zda rychlodráha poskytne dostačující kapacitu pro všechny příměstské spoje.

Přinejmenším je jasné, že rychlodráha bude mít svůj kapacitní limit, který znemožní další rozvoj regionální vlakové dopravy. Negativní důsledky se pak přenesou do celého integrovaného dopravního systému. V každém případě bude takový systém velmi citlivý na zpoždění, která se budou následně řetězit a sčítat do konce denní špičky. Mnoho lidí také odradí prodloužení cestování z některých směrů. Rychlodráha také znamená nutnost nakoupení nových typů vlaků pro regionální dopravu, které zvládnou sklon čtyřicet promile mezi odsunutým a centrálním nádražím; potřebných pět miliard však kraj nezvládne zajistit, pokud by se rapidně nezvýšila cena jízdného. To by však vedlo k dalšímu poklesu počtu cestujících.

Závěr je jednoduchý: rychlodráha je zhruba stejně špatná jako 'čistý odsun', a proto také nemůže získat podporu z fondů Evropské unie. Je na čase, aby brněnští radní přestali věřit na zázraky. Praktickou i ekonomickou výhodnost přestavby uzlu s novým nádražím v centru prokázala nezávislá multikriteriální analýza, kterou sami před dvěma lety zadali.

Svatopluk Bartík, autor je zastupitelem městské části Brno-střed